Popis bude dodán později.


    SU6 and Zoe

    Share
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Mon Oct 01, 2018 10:40 pm

    Probudila jsem se před pár minutami, horké sluníčko začalo dopadat na mojí kůži, pocítila jsem příjemné teplo. Pomalu jsem se posadila a chvíli se dívala kolem, vítr si pohrával s mými dlouhými vlasy. Vstala jsem a pomalu došla ke kraji budovy, lehce jsem se naklonila přes její okraj, abych zjistila v jaké výšce jsem. "Zjisti výšku." povím náramku, který začne odpovídat "Výška je 12 metrů. Návrh: Skok nedoporučen." odpověděl počítač a ona jen tiše zavrčela. "Nejsi tu od toho, aby jsi mi rozkazoval co mám dělat a co ne." syknu a následně se rozhlédnu kolem sebe. Musela uznat, že vědci jí dokázali připravit, sice s tímhle terénem se nikdy nesetkala, ale díky simulaci mohla vyhodnotit příslušné podmínky. "Jdeme na to." došla jsem k obrovské díře do útrob domu. Betonové bloky, ze kterých trčely ocelové tyče. Udělala jsem malý krok a seskočila jsem dovnitř. Při mém se vznesl vetší oblak usazeného prachu. Schody jsem našla vcelku rychle, za doprovodu klapajících bot jsem pomalu začala scházet patro po patru. Při chůzi jsem přemýšlela, proč jsem si vlastně vybrala školní uniformu jako oblečení. Možná se ozývaly potlačené myšlenky zesnulé dívky.
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Mon Oct 01, 2018 10:56 pm

    Byla to celá věčnost, co jsem bloudila tímhle pitomým lesem! Jak dlouho to mohlo být? Přišlo mi to jako nejmíň týden, avšak náramek na mé ruce ukazoval čtyři hodiny. Běhala jsem tady už čtyři hodiny a zatím na nikoho nenarazila! Povzdechnu si a rozmrzele kopnu do kmene stromu, kolem kterého jsem procházela, než se vydám dál a zastrčím ruce do kapes. Mé vzpomínky byly mlhavé, což mi moc nepomáhalo a tudíž jsem ani nevěděla, co tady sakra dělám. Na druhou stranu jsem však musela uznat, že je to tady hezké. Měla jsem pocit, že nic podobného jsem v životě neviděla. Ať jsem pátrala v paměti jak jsem chtěla, vybavovaly se mi pouze městské ulice. To místo jsem však neodkázala pojmenovat. Měla jsem to na jazyku, ale ne a ne si vzpomenout. Což mě iritovalo ještě víc. Stejně jako pocit, že jsem zapomněla na něco důležitého. V dálce si všimnu nějaké vysoké budovy a tak se k ní rozběhnu. Doufala jsem, že tam někoho najdu.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Mon Oct 01, 2018 11:05 pm

    Byla jsem v polovině. Rozhodla jsem se na chvíli zastavit a podívat se po nějaké zbrani. Bylo mi řečeno, že mé preference jsou boj na blízko a boj s mečem. Pochybovala jsem, že nějaký meč tady najdu, tak snadné to nemůže být. I tak jsem měla výhodu, byla jsem android, mohla jsem využít potenciál tohohle těla, aniž bych měla nějakou zbraň. Zastavila jsem se u kusu betonu ve tvaru pěsti. Poté jsem jej vší silou nakopla. Kámen během sekundy naboural do zdi a udělal do něj menší důlek. Musela jsem se uchechtnout. "Zbytečné namáhání těla může vést k poškození některých částí. Návrh: nedělat zbytečné věci." ozval se počítač a ona se podívala chladným pohledem na otravný náramek "Tebe mi byl fakt čert dlužnej, budeš pořád kecat, nebo uděláš něco užitečného?!" procedila jsem mezi zuby a pomalu se rozešla k betonové díře, ve které bylo nejspíše asi opět okno. Dlouze si pro sebe vydechnu a rozhlédnu se, jestli někoho či něco neuvidím. Úspěch, v dálce vidím postavu, která běží směrem v domu, kde jsem i já. Mohla jsem nastražit nějakou past, ale tohle nebyl můj styl. Opřela jsem se o zeď a trpělivě jsem vyčkávala až nově příchozí přijde za mnou
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Mon Oct 01, 2018 11:15 pm

    Čím jsem byla blíže, tím menší naději jsem měla, že tam někoho najdu. Budova vypadala... No jako by se měla každou chvíli zřítit. Nejspíš tam nikdo ani nebude. S povzdechem se zastavím kus od ní a rozhlédnu se.
    "Haló? Je v tomhle zapadákově někdo?" zavolám a znovu pohledem přelétnu budovu. Tentokrát si však všimnu postavy, kterou jsem předtím neviděla. Stála u otvoru ve stěně, nejspíš se opírala o stěnu a moc dobře jsem na ni neviděla. I tak pocítím radost a tak se nadšeně ušklíbnu, než k ní udělám několik kroků.
    "Hej! Ty tam! Kde to sakra jsem?" zavolám na ni a na chvíli mě napadne myšlenka, že opravdu potřebuji pomoc, takže bych se možná měla snažit být milejší. Tuto myšlenku však ihned zavrhnu. Nebyl to můj styl a stálo by mě to zbytečně moc úsilí a energie.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Mon Oct 01, 2018 11:27 pm

    Založila jsem ruce na prsou a zavřela jsem na chvíli oči, vnímala jsem chladivý vítr, který si opět pohrával s mými vlasy. Tenhle klídek netrval věčně. Postava, kterou venku před chvíli viděla se ozvala. Chladným pohledem ulpím svůj pohled na schodiště, ze kterého se každou chvíli někdo vymotá. A tak se tak stalo, postava stála před ní. Přemýšlela, jestli má zaútočit rovnou či ne. Ona času měla dost, na rozdíl od lidí nepotřebovala jíst, spát, koupat se, nemohla být nakažena viry, kromě jednoho, kteří vytvořili speciálně pro androidy, kdyby chtěli náhodou desertovat. "Aldonah..." odpověděla suše a chladně, nechtěla se s ní moc vybavovat, ale asi nebude mít tu možnost jí ignorovat. "Geneticky upravená živočišná forma detekována. Návrh: zaútočit v rámci získávání dat." pověděl počítač a ona jenom protočila panenky.
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Mon Oct 01, 2018 11:45 pm

    Stanu tváří v tvář mladě vypadající dívce, která byla zhruba stejně velká jako já. Se zájmem jsem si ji prohlížela, měla dlouhé, bílé vlasy a... Nevypadala zrovna mile. Lehce nakloním hlavu na stranu. Měla... Zvláštní kůži, ale jinak mi přišla... Normální. Až na barvu vlasů, ale já měla co říkat. Lehce se ušklíbnu a když mi chladně odpoví nějaký název, zamračím se. Nic mi to neříkalo a moc to nevysvětlovalo. Než se však stačím zeptat na cokoliv dalšího, ozve se robotický hlas, který... Navrhoval, aby na mě zaútočila? Couvnu dozadu a propálím dívku ne zrovna dvakrát milým pohledem, přestože jediný její pohyb bylo protočení panenek.
    "Co... Co jsi zač? Kde to jsem? Co je Aldonah?" vyprsknu na ni podrážděně a začnu přemýšlet nad možností, že bych měla utéct. Neměla jsem žádnou zbraň, ale... Měla jsem pěsti a pořádný pěstní souboj jsem už opravdu dlouho neměla. Na druhou stranu mi to nepřišlo jako zrovna dvakrát dobrý nápad, ačkoliv jsem ani pořádně netušila proč.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Tue Oct 02, 2018 12:04 am

    Povzdechla si, s touhle to bude ještě na dlouho. Ruce měla stále založené na prsou, nepohnula se ani o píď. Pouze jí pečlivě sledovala a hlídala každý její krok, který udělala. Byla docela podrážděná, možná i vystrašená. Docela nešťastná náhoda, že první věc na kterou narazí je zrovna android. Slabě jsem se uchechtla. Navíc jí fascinovalo, že neví, s kým vlastně má tu čest. Pak jí to ale záhy došlo, nikdo neví, že do arény byli nasazeni androidi. Rozhodla jsem se udělat pohyb, odlepila jsem se od zdi a udělala malý krok vpřed. "Mé jméno ani role nejsou důležité." odpověděla na jednu z otázek. "Aldonah, uzavřená aréna, kde geneticky upravené živočišné formy bojují proti sobě na život a na smrt." odpověděl za ní počítač a ona zavrčela. "Nikdo se tě neptal na tvé komentáře." sykla podrážděně a potom opět střelila svůj pohled na dívku stojící před ní
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Tue Oct 02, 2018 7:00 pm

    Vůbec se nehýbala, jen mě pozorovala a chvílemi mi přišla jako nějaká až moc živě vypadající figurína. Až po chvilce se odlepí od zdi a udělá malý krok vpřed. Tentokrát necouvnu, jen ji probodnu nepříjemným pohledem a byla jsem připravená se bránit. Ale nezaútočí, místo toho mi odpoví. Z její odpovědi se však vůbec nic nedozvím, dřív než jí to však stihnu hodit do ksichtu, ozve se onen robotický hlas, který ihned napomene. Aréna... Z nějakého důvodu mě tohle odhalení nepřekvapovalo. Tentokrát jsem já stála nehnutě na místě. Netušila jsem, zda nakonec zaútočí nebo ne, nehodlal jsem tady však postávat a čekat, abych to zjistila. Místo toho se prostě otočím na patě a rozběhnu pryč. Brzy jsem byla venku z budovy a běžela směrem k lesu.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Tue Oct 02, 2018 8:08 pm

    Chvíli se ještě dívala na ní, dokud ta dívka nevzala čáru a nezačala utíkat pryč. Lehce jsem si povzdechla. "Geneticky upravená živočišná forma utíká. Návrh: Pronásleduj." pověděl počítač a ona pouze opět protočila panenky. "Ty toho nakecáš." pověděla s nezájmem a pomalu došla k díře ve zdi, nebylo to tak vysoko, takže by to mohla v klidu seskočit, ale náhoda je blbec. Otočila jsem se tedy ke schodům a rozeběhla jsem se za ní. Nepřemýšlela jsem nad tím, jestli udělala nějakou past, ale pochybovala jsem o tom. Vyběhla jsem taktéž z domu a jí jsem byla v patách.
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Tue Oct 02, 2018 8:41 pm

    Měla jsem trochu náskok, ale kroky za mými zády mi prozradily, že mě pronásleduje. Odfrknu si a aniž bych zpomalila se začnu rozhlížet okolo po jakékoliv zbrani. Utíkat nebyl můj styl a tak brzy prudce zastavím a otočím se na onu dívku.
    "Co máš za problém?!" prsknu na ni a propálím ji ne zrovna milým pohledem, zatímco dám jednu nohu lehce za sebe, abych měla lepší stabilitu a připravím se jí bránit. Nebyla jsem si jistá, že jí uteču a nechtěla jsem se zcela unavit.
    "Nevidím jediný důvod, proč bychom spolu měly bojovat!" zavrčím na ni a očima rychle prolétnu okolí, zda nenajdu něco, co bych mohla použít jako zbraň. Bojovat na život a na smrt... Rvala jsem se často, ale nikdy jsem nevzala život. A nechtěla jsem to udělat ani teď.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Tue Oct 02, 2018 9:30 pm

    Prudce se zastavila, plnou vahou se opřela o přední nohu, která pár centimetrů popojela o prašnou hlínu. Mírný poprašek se vznesl od jejích bot. Opět se chladným pohledem podívala na ní. Postavila se normálně, nezaujala žádný bojový postoj a pouze jí propalovala pohledem. "Nic osobního." pověděla chladným tónem. "Úkol je úkol." zaujmu bojový postoj a vítr si jemně pohrává s mými vlasy. Na nic jsem nečekala, rozeběhla jsem se proti té holce, připravená uštědřit první ránu.
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Wed Oct 03, 2018 11:38 am

    Zastaví se kus ode mě a jen mě klidně pozorovala. Vytáčelo mě to! Zamračím se a když řekne, že to není nic osobního, že úkol je úkol, vytočí mě ještě víc.
    "Fajn!" prsknu, ale to už se proti mě rozběhla. Pokusím se zablokovat její ránu, což se mi povede, ale i tak byla natolik silná, že mě poslala k zemi. Spadnu na zadek, zatímco mi brněly obě ruce, kterými jsem ránu zablokovala. Překvapeně na dívku vytřeštím oči, zatímco automaticky zvednu ruce před sebe, abych se bránila. Co je to sakra za sílu? Vždyť... Vždyť je tak hubená! Tohle bych čekala od dvoumetrového, nabušeného chlapa. Ztěžka polknu a myšlenka na útěk se mi zase začala zdát jako mnohem lepší nápad.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Wed Oct 03, 2018 12:56 pm

    Zásah. Sice ránu zablokovala, ale kynetická energie jí poslala na zadek. Opět se zastavila a z výšky na ní hleděla. Tohle je až moc snadné, však ta dívka nemá absolutní šanci v tomhle stavu. Takhle žádná data nezíská. Slabě si pro sebe zavrčela a dívala se jí chladně do očí, jako by se jí chtěla zakousnout do hlavy. Nemohla propadnout emocím, záchvěv lítosti jí však rychle opustil. Opět se napřáhla, tentokrát nohou, aby do ní mohla kopnout. "Nová zpráva doručena." pověděl počítač a ona se trochu zarazila. Dala napřáhnutou nohu podél sebe a zprávu si přečetla "He?!" podívala se opět na tu holku a udělala krok zpět "Dneska máš štěstí." sykla a modré oči chladně zajiskřily
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Wed Oct 03, 2018 5:10 pm

    Dívala jsem se na ni a když se napřáhne nohou, aby mě kopla, zapřu se nohama do země připravená vyhnout se její noze. Měla nelidskou sílu a já se nechtěla nechat znovu zasáhnout. Ozve se však ten divný hlas, který řekne, že byla doručena nová zpráva a dívka se zase postaví na obě nohy. Na nic jsem nečekala, odrazím se od země a rozběhnu se k lesu co mi nohy stačily. Ještě ji zaslechnu, jak řekla, že mám štěstí a překvapí mě, jak dokonale jsem ji slyšela, přestože jsem byla již kus od ní a jen tiše sykla. To mě ale teď až tolik nezajímalo. Potřebovala jsem pryč a tak jsem nezastavovala a běžela dál jako o závod, zatímco jsem se vyhýbala stromům, přeskakovala jejich kořeny a nestarala jsem se, že některé ostré větvičky zanechávají na mém těle šrámy.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Wed Oct 03, 2018 5:24 pm

    Jak očekávala, dívka vzala kramle- Nijak extra jí to nepřekvapilo. Pomalým krokem se rozešla za ní. Nebyla sice nejlepší stopař, pouze předvídala jakým směrem se může unáhlila. Město pomalu končilo a začínal les. Tu jí naposledy zahlédla, měla alespoň nějaký startovací bod. Pomalu se rozešla to útrob lesíka. Rozhlížela se kolem sebe a hledala nějaký náznak lidské existence. Jediné co našla byly polámané větvičky. Lehce si dřepla k jedné. "Proveď sken." pověděla a chvíli čeká. "Náznak lidské činnosti detekován. Osoba neznámá." pověděl náramek a ona lehce zakroutila hlavou "Pitomý krám." sykla si pro sebe a potom opět vstala, pokračujíc v cestě.
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Wed Oct 03, 2018 5:35 pm

    Už nějakou chvíli jsem běžela dál a dál, když se najednou zpoza stromu, kolem kterého jsem probíhala, vynoří jakási postava, která mě chytne za pas a dost silně se mnou praští o zem. Vyrazím si dech a chvíli jen lapám po dechu, zatímco sleduji muže nad sebou, který měl na tváři široký úšklebek. Sotva se ke mně skloní, kopnu ho do toho jeho hnusného ksichtu a hned vyskočím na nohy.
    "Skvělý! Posranej den!" prsknu zlostně a pootočím hlavu. Nedostala jsem se tak hluboko do lesa, jak jsem chtěla a věděla jsem, že pokud mě ta ženská bude pronásledovat, brzy se mi objeví za zády. O to jsem se však nemohla starat moc dlouho, jelikož na mě muž zaútočí. Zablokuji jeho úder a uleví se mi, že je mnohem slabší než od té dívky a tak mu rovnou v protiútoku vrazím jednu přímo do nosu.
    "Co máte všichni za problém?!" zavrčím podrážděně a hned si vzpomenu na to, že se tady vlastně má bojovat na život a na smrt.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Wed Oct 03, 2018 5:50 pm

    Pomalu pokračovala ve své cestě, v hlavě si přemítala slova vědců, co jí řekli. Zamručím si pro sebe a přeskočím padlý strom a ladně dopadnu na zem. Moje hledání bylo však rychle u konce. Tu dívku, která utekla brzy našla. I s nějakou společností. Lehce se zarazím a schovám se za strom, lehce jsem se nahnula přes okraj stromu a pozorovala jsem situaci. Zatím byl jeden, jenže vyrovnaný souboj jeden na jednoho se hodně rychle změnil. "Tři..." pověděla jsem si pro sebe a lehce jsem protočila panenky, problém byl v tom, že nemohla ani jednoho zabít.
    "Koho pak to tu máme?" pověděl jeden slizoun za ní, docela šišlal, možná měl pár vyražených zubů a po bradě mu tekla slina. "Docela bych si s ní pohrál." zasmál se hlubokým smíchem a druhý do něj drbnul. "Vole, neblbni, sám víš, že tahle bude patřit šéfovi." pověděl o něco hubenější a menší chlap vedle něj.
    SU6 sledovala situaci, nebyly nějak extra ozbrojení, nějaká ta dýka. Ale co jí zaujalo byla mačeta, kterou měl ten, zřejmě jejich, šéf uvázanou na boku. "Nová zpráva: Povolení zabít vše, krom té dívky." počítač jí přečetl zprávu a ona pouze kývla. Tím se vlastně vyřešil její problém. Vyběhla zpoza stromu a udělala takové kolečko, aby se dostala za ty dva. Nedělala si starost s nějakou tichou akcí, stejně si budou myslet že se jedná o nějaké zvíře. Zastavila se za těmi dvěma. "Docela nefér troufat si na bezbrannou holku." pověděla chladným tónem a ti dva se otočili.
    "Hele! Ta je ale divná, má kůži jako... jako želva." vypadlo z něho a ona se pouze zarazila. Sevřela pevněji pěsti a zavrčela. "Vole, nemel a berme ji, alespoň bude šukací panna i pro nás." řekl ten hubenější a oba se proti ní rozeběhli.
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Wed Oct 03, 2018 6:22 pm

    Trochu poodstoupím a zaslechnu za sebou kroky, proto se ostražitě pootočím a propálím pohledem dva chlápky, kteří nejspíš patřili k tomu prvnímu. Poslouchala jsem jejich rozhovor a musela se zamračit. To tak!
    "Zkusit to může... Ale o svou výbavičku nejspíš přijde," zavrčím výhružně, ale poté se zarazím, když zase zaslechnu ten přístroj, který měla ona dívka. Brzy ji zahlédnu, jak se mihla mezi stromy, ale spíše jsem slyšela její kroky. Dostane se za záda těm dvěma a chladně jim řekne, že je tahle situace nefér.
    "Co tak najednou, rozmyslela sis, že mě zabiješ?" prsknu na ni ne zrovna příjemně, ale byla jsem ráda, že se na ni zaměřili ti dva. Tudíž jsem se musela vypořádat jen mužem, který ode mě dostal už dvě rány a vypadal opravdu nasraně. V ruce svíral mačetu, kterou se po mně ožene a tak uskočím trochu dozadu.
    "Prvně jsem ti moc ublížit nechtěl, ale vypadá to, že si tě budu muset trochu zkrotit," zavrčí na mě, než znovu zaútočí a tak se rychle sehnu a podkopnu mu nohy.
    avatar
    SU6

    Poèet pøíspìvkù : 30
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro SU6 za Wed Oct 03, 2018 6:59 pm

    "Tebe ne." pověděla chladně, rozhodně neměla náladu se zahazovat s těmi dvěma perverzními blbečky. Pozorovala je, jak se na ně řítí. Taková nezkušenost, první se postará o toho hubeného, bude jednodušší jej první sejmou. Jakmile oba byly kousek od ní. Udělala ladnou otočku s napřáhnutou nohou a uštědřila mu ránu lýtkem přímo do břicha. Obrovská rána, praskající kosti se rozlehly do okolí jak kinetická energie z její nohy našla domov v jeho těle. Chlap stačil jenom zaúpět, z úst se mu vydral silný proud krve z toho jak jeho orgány a kosti zažívaly neskutečné drcení z robotické nohy. "Zemři." opět se ozval její chladný hlas zatímco její tělo se začalo třísnit jeho krví. Horké kapky dopadly na její sametový obličej a bílé vlasy nabraly rudou barvu. Dokončila svůj pohyb a tělo chlapa odletělo pár metrů od ní, zastaveno o strom, který se celý zachvěl. Opět zvuk praskajících kostí a vyhasínající život.
    Ten šišlavý se zastavil "Co... co jsi zač! DÉMON!" začal se klepat, na předku kalhot se objevila mokrá skvrna, pochcal se.
    Pomalu jsem došla k němu, ten už nikam neuteče, strach ho naprosto pohltil. Chytla jsem ho pod krkem a pevněji stiskla, pomalu jsem začala natahovat ruku do vzduchu, takže tam visel jak prase na porážku. "Zrozeni ke zkáze, lidstvo bylo zrozeno ke zkáze." mumlala si pro sebe, než jeho krk zmáčkla tak silně, že jeho hlava jako korkový špunt u šampaňského odletěla několik metrů daleko. Další krvavý gejzír orosil její tělo.
    avatar
    Zoe

    Poèet pøíspìvkù : 12
    Join date : 01. 10. 18

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Zoe za Wed Oct 03, 2018 7:27 pm

    Věděla jsem, že za mnou začali bojovat a pokoušela jsem se je nevnímat. Z nějakého důvodu jsem však dokonale slyšela každé křupnutí, každou spršku krve.... Nebylo to vůbec, ale vůbec příjemné, zvláště, když jsem se musela soustředit na mého protivníka, který se oháněl mačetou. Byl rychle na nohou a já čekala na vhodnou příležitost. Když se v jednu chvíli více rozmáchne, rychle k němu přiskočím a zablokuji mu ruku s mačetou tak, aby mě s ní nemohl seknout. Okamžitě mě chytil volnou rukou pod krkem, ale to už jsem ho nakopla do rozkroku a tak byl nucen mě pustit. Se zasýpáním odstoupí dozadu a jeho stisk na zbrani povolí. Kopem z otočky mu mačetu vykopnu z ruky a dřív než se vzpamatuje, seberu ji ze země. Byla jsem rychlejší než on a zbraň mi dávala velkou výhodu, proto mi netrvalo dlouho, než jsem mu podřízla hrdlo. Oddechnu si a odstoupím od něj, než se obezřetně otočím na dívku a zamračím se.
    "Nejsi člověk," oznámím jí a můj hlas zněl mnohem klidněji, než bych čekala.

    Sponsored content

    Re: SU6 and Zoe

    Příspěvek pro Sponsored content


      Právě je Tue Nov 20, 2018 2:19 pm